Výrazný průlom zaznamenal výzkumný tým v polovině 90. let, když se podařilo realizovat myšlenku Ing. Jiřího Labského, CSc., na zabudování stéricky stíněných aminů, tzv. lapačů volných radikálů, do některých polymerů, které lidský organismus dobře snáší.

Užití polymerní matice má hned několik výhod. Je tvořena velkými makromolekulami, které jsou navzájem propojeny do sítě. To zabraňuje průniku těchto molekul přes kůži do těla, takže zůstávají stále na povrchu rány. Umožňují tak aktivní látce soustavně působit.

V roce 1997 byl projektu udělen český patent, cesta k volně dostupnému prostředku ale zdaleka ještě nekončila. Převod laboratorně získaných výsledků do provozní podoby, kterou lze vyrábět ve velkých objemech, byl velmi složitý, pracovní tým musel řešit mnohé otázky spojené s optimalizací složení. Samostatný okruh problémů a výzev k překonání s sebou přinesl nutnost nalézt rovnováhu mezi účinností výrobku a cenou, která by umožnila průmyslovou výrobu.

Držitelem patentu je Ústav makromolekulární chemie AV ČR, který na základě smluvního vztahu poskytuje výrobní práva k prostředku společnosti VH Pharma, a.s.

Přípravek k podpoře hojení zánětlivých onemocnění, který dnes označujeme obchodním názvem HemaGel, byl vyvinut v Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR, v. v. i. Toto špičkové vědecké středisko se vědě a výzkumu věnuje již půl století a dalo vzniknout i jednomu z nejslavnějších českých vynálezů všech dob – kontaktním čočkám.

Historie Ústavu makromolekulární chemie se začala psát v padesátých letech 20. století. Úspěšné vědecké sympozium o makromolekulách, které se konalo v Praze roku 1957, bylo impulsem ke vzniku specializovaného pracoviště zaměřujícího se na toto rychle se rozvíjející vědní odvětví. ÚMCH byl založen v roce 1959 coby součást Akademie věd a jeho prvním ředitelem byl profesor Otto Wichterle, jehož jméno je již navždy spojeno s vynálezem a následně i zahájením výroby měkkých kontaktních a intraokulárních čoček.

Pod vedením profesora Wichterleho se ÚMCH již od počátku zaměřil stejnou měrou na polymerní chemii i fyziku, důraz byl kladen i na zachování rovnováhy mezi teoretickým výzkumem a praktickým uplatňováním výsledků v praxi. Opravdu výjimečný vědecký kredit pražského Ústavu makromolekulární chemie potvrzuje i skutečnost, že Praha jako jediné město na světě měla tu čest hostit Mezinárodní sympozia o makromolekulách IUPAC hned třikrát (v letech 1957, 1965 a 1992).

Intenzivní vědecká a výzkumná činnost pokračuje i nadále, od 1. ledna 2007 má pracoviště právní formu veřejné výzkumné instituce. V posledních letech se ÚMCH zaměřuje na trojici hlavních oblastí: výzkum biomakromolekulárních systémů, zkoumání dynamiky a samoorganizace molekulárních a nadmolekulárních polymerních útvarů a problematika přípravy, charakterizace a využití nových polymerů s řízenou strukturou a vlastnostmi. Velký důraz je v ÚMCH kladen i na činnost vzdělávací, ve spolupráci s vysokými školami zajišťuje doktorský studijní program v polymerních vědách.